Je nemravný prezident Václav Klaus hrozbou pro českou demokracii?

Václav Klaus před lety prohlásil: „O výrazu etika neumím hluboce filozofovat a filozofování o tomto slově ani moc nevěřím.“ Já se domnívám, že jen málo z nás by panu Klausovi vytýkalo absenci morálních apelů v jeho projevech, kdyby ovšem alespoň eticky jednal. Poslední kroky Hradu však naznačují i něco víc, je prezident Václav Klaus sociopat a tedy hrozba pro demokracii v naší zemi?

Prezident ČR Václav Klaus se svým ruským protějškem, Vladimírem Putinem, ruským prezidentem (a bývalým důstojníkem KGB)

Na samotný úvod považuji za fér zmínit výčet vlastností a politických kroků, kterých si na Václavu Klausovi cením. Myslím si, že jde o jednoho z nejvíce pracovitých a cílevědomých českých politiků. Stejně tak má podle mne pan Klaus mimořádný talent pro vyjednávání a tzv. reálpolitiku. Václav Klaus se zdá být dobrý manžel i otec, domnívám se, že vychoval dva zdravě sebevědomé a pracovité syny. Jsem dalek toho, abych moralizoval o jeho údajných nevěrách (kauza „letušky“). I kdyby to byla pravda, zastávám tezi, že toto spadá do politikovy privátní zóny, která by neměla být směšována s jeho politickým působením. (Jak bychom pak měli nahlížet na odkaz J. F. Kennedyho, který prokazatelně střídal milenky téměř tak často jako košile. U prezidenta USA v šedesátých letech novináři tuto privátní zónu ještě respektovali.)

Myslím, že se Václavu Klausovi a jeho lidem zdařily (bez ironie) například tyto věci: malá privatizace, první část kuponové privatizace (do začátku obdoví tzv. "bankovního socialismu" ve 2. pol. 90 let), poklidné rozdělení Československa. Nemám rád ten po-bitvě-generálismus lidí, kteří kritiku pana Klause vystaví na tvrzení, že některé z těchto velmi náročných historických událostí bylo možné provést jinak, myšleno lépe. Nicméně zastávám názor, že zatímco v první polovině 90. let byl Václav Klaus symbolem zdravě sebevědomého liberálního přístupu, posléze jako by se stal symbolem zpátečnictví a v posledních letech i hořkou parodií na demokratického politika.

T.G.M.: „Demokracie je diskuse.“

Pavel Kosatík o Václavu Klausovi: „… Čím dál víc v podstatě každého svého kritika obviňuje ze zlých úmyslů, aniž se pokouší analyzovat jeho motiv. Není snadné s ním debatovat, protože debata se nevede o názorech, nýbrž o charakterech těch, kteří je zastávají. Svět má dvě části: tu, kterou Klaus „zná“ a jejíž (pro něho příznivé) názory vítá, a tu, kterou znát odmítá, protože ji pokládá za nepřátelskou jednou provždy.“

Příkladů dokazujících tezi pana Kosatíka je celá řada, cílem Václava Klause v názorové polemice či politickém vyjednávání není stav WIN-WIN. Náš prezident nesnese pomyšlení na svou možnou „nevýhru“ v diskuzi až tak, že mu nedělá problém zostouzet svého názorového oponenta a pokud nenajde nějaký morální škraloup, někdy tak činí prostřednictvím dehonestace jeho díla. Připomeňme si namátkou pár příkladů:

Poté co si pan Zdeněk Svěrák dovolil veřejně vyslovit polemický názor vůči tzv. opoziční smlouvě, Václav Klaus v nějaké televizní debatě returnoval trapným výrokem: „Nemohu ale přežít Marečku, podejte mi pero. To považuji za děsivě, děsivě špatný film.“

Klaus se během svého prezidentování stal kromě filmového kritika zřejmě i expertem přes moderní architekturu, svoji (bohužel úspěšnou) snahu o odvrácení stavby vítězného Kaplického návrhu  budovy národní knihovny okomentoval slovy: „Podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína jsem ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla.“ což mimochodem vedlo ke slavnému názorovému veletoči tehdejšího primátora Pavla Béma: "Věřím, že bude za pár let sebevědomě, ale i citlivě dokreslovat pražské panoráma a stane se dalším obdivovaným skvostem pražské architektury." (03/2007) na "Taková stavba nemůže stát pět set metrů od Hradu. My nepotřebujeme novou dominantu, nový hrad ve tvaru chobotnice, zpupné fialové oko, které se dívá na Prahu." (10/2007). Václav Klaus neváhal svůj laický názor prosadit i za cenu mezinárodní blamáže a nemalé ostudy pro Českou republiku. Nezbývá než dodat tehdejší elegantní reakci pana Kaplického: „Když se stavěla budova obchodního domu Baťa v Praze, vyvolala velký rozruch, ale není znám žádný komentář prezidenta Masaryka."

Tomáš Ježek před lety ve své knize vzpomínal, že před půlstoletím Václav Klaus v rámci svého basketbalového angažmá aktivně razil myšlenku, že „v utkání je dobrý každý faul, jen když vede k vítězství a rozhodčí ho nevidí“.

Příznivci pana Václava Klause by mohli namítat, že jde o účelově zkreslená fakta či malichernosti, které by politikovi velikosti Václava Klause měly být odpouštěny. Nicméně dovolím si tvrdit, že v nedávné době - po propuknutí kauzy Drobil - přetekla číše tolerance něčeho co bych nazval úctou k instituci prezidenta republiky. Už jsme si mohli zvyknout na to, že se Václav Klaus pro dehonestaci svých názorových oponentů naučil efektivně využívat svých podřízených, což mu umožnilo do jeho repertoáru zařadit mnohem větší kalibr citového jedu a hnusu. Je třeba si uvědomit, že Petr Hájek není běžný občan, jde o ředitele tiskového odboru kanceláře prezidenta, stejně tak ani Ladislav Jakl není běžný občan, jde o tajemníka prezidenta republiky a šéfa politického odboru jeho kanceláře.

Petr Hájek nedávno publikoval text "… Když jsem pozoroval, jaký piedestal pro sochu tohoto dobrotivého fízla (myšleno Libora Michálka) začala mainstreamová média stavět, chápu, že zmanipulovaná veřejnost si myslí, že Knížák útočí na mravního obra. Ve skutečnosti však jde o

pozlacení směšného pěšáčka, další z řady zpravodajských her… ten pan Michálek je opravdu hodně divná postava. Velmi by mě zajímalo, co je pravdy na tom, že pan Michálek je aktivním jehovistou. To by mnohé vysvětlovalo a žasnu nad tím, že se to média ještě nepokusila zjistit. I to mnohé vysvětluje. Přitom by jen stačilo zeptat se na to, zda by byl ochoten nechat si udělat transfúzi krve.“

V této souvislosti není od věci zmínit průvodní znaky chování osob s psychologickou diagnózou zvanou sociopatie:

(1) Jsou to notoričtí lháři. Zdá se, že nejsou schopni smýšlet a hovořit pravdu o čemkoli.

(2) Jednají egoisticky až do té míry, že se chovají jako narcisté. Opravdu věří tomu, že jsou „něco víc“ něž zbytek populace.

(3) Dělají ze sebe obětní beránky. Nejsou schopni dosažení vhledu či své připravenosti nést osobní zodpovědnost za své jednání. Ať už vyvstane jakýkoliv problém, vždy je to chyba někoho jiného.

(4) Pokud jim někdo zkříží plány nebo odhalí jejich intriky, jsou k těmto osobám nemilosrdně mstiví.

(5) Skutečné náboženské, mravní, nebo podobné hodnoty nehrají v jejich životě žádnou roli. Postrádají schopnost vcítění a jsou schopni (verbálního) násilí. Jejich difamující (=snižující vážnost, narušující osobnostní integritu) jednání je zakryté společensky přijatelnou fasádou.

Pokud se Petr Hájek chová jako sociopat a Václav Klaus se z pozice nadřízeného od jeho mediálních zvratků nedistancuje, je za ně plně zodpovědný. Srovnejme výše uvedenou definici sociopata s mediálními výroky pana Knížáka, pana Jakla, pana Hájka a s jednánám prezidenta republiky Václava Klause.

Namísto řešení problému korupce obrovských rozměrů prezident republiky cíleně nechává očerňovat člověka, který na problém upozornil. Václav Klaus podle mého (předesílám laického - nejsem odborník) názoru trpí sociopatií, jeho jednání v dlouhodobém časovém měřítku to minimálně naznačuje. Vzhledem k tomu, že shodou okolností zastává nejvyšší ústavní funkci, jde podle mého názoru o člověka, který je nejen mezinárodní ostudou pro naší zemi, ale také čím dál větší hrozbou pro zdejší demokracii. Dobrá zpráva pro tuto zemi je, že Václav Klaus z pozice prezidenta bude moci škodit již jen necelé 2 roky. Pro rok 2012 někteří lidé předpovídají konec světa. Pevně věřím, že v roce 2012 skutečně ke konci světa dojde, ko konci toho světa, ve kterém prezident republiky bezostyšně očernuje statečného člověka, který upozorní na korupci - konec světa, ve kterém nejvyšší ústavní činitel neuznává základní morální principy.

Angličtina pro to má výstižný termín: moral insanity – česky: "morální šílenství", nesoucí s sebou nedostatek sociálních a morálních citů, (slovní) agresivitu, bezohlednost a bezcitnost.

Prezident republiky Václav Klaus zkrátka nesnese pluralitu názorů, jeho útokům „ad hominem“ jsou ušetřeni jen lokajové a kývači typu "Yes, man“ a samozřejmě i ti, kteří mlčí , ať už z vypočítavosti, strachu nebo lhostejnosti. Obraz Václav Klause visí v naší zemi snad v každé školní třídě. Člověk, který neuznává nejzákladnější principy demokracie, je špatným vzorem pro mladou generaci.

Přes to přese všechno, zůstaňme pozitivní, už jen necelé 2 roky…

doplněno 19.1.2011 8:47 - Dnes ráno jsem poslal mail na pana Hájka a pana Jakla (+ požádal o informování i přímo pana prezidenta Václava Klause) s odkazem na tento článek a informoval je o tom, že jim zaručuji zveřejnění jejich případné odpovědi v nezměněné podobě bezprostředně pod článkem.

doplněno 28.1.2011 1:12

> Od: "Jakl Ladislav" <[e-mail]>
> Komu: "Martin Uhlir" <[e-mail]>
> Datum: 27.01.2011 09:14
> Předmět: RE: odkaz na článek "Je nemravný prezident Václav Klaus hrozbou pro českou demokracii?"
>Dobrý den.

Takových textů vychází už dvacet let asi sto denně. Nemám žádnou motivaci zrovna nyní potisící reagovat na další dávku klausobobní mytologie.

Zdraví

L. Jakl

P.S. Malý videobonus pro ty co dočetli až sem, pokud jste ještě neviděli, vřele doporučuji tuto velmi výstižnou video-odpověď o.s. Vyměňte Politiky na novoroční projev pana prezidenta

Follow @MartinUhlir

Martin Uhlir | Vytvořte si vlastní štítek